Dluhopisy

Dluhopisy jsou v soutěži o přízeň investorů hlavním konkurentem akcií. Obecně bývají považovány za méně rizikové než akcie, z historického pohledu ovšem také přináší nižší výnosnost. Dluhopisy ztělesňují právo majitele na splacení dlužné částky a na výnos z dluhopisu. Těchto cenných papírů existují desítky druhů, od krátkodobých instrumentů peněžního trhu (jako jsou pokladniční poukázky či depozitní certifikáty), přes střednědobé a dlouhodobé obligace (dluhopisy s fixním, variabilním nebo nulovým kuponem; hypoteční zástavní listy aj.) až po dluhopisy s nekonečnou dobou splatnosti (tzv. věčné dluhopisy).

Výnos a riziko dluhopisu jsou nejvíce ovlivněny bonitou emitenta a pohyby tržní úrokové míry. Úvěrové riziko je předmětem zájmu ratingových agentur. Rating AAA/Aaa (podle nejznámějších agentur S&P a Moody‘s) pro dluh nejvyšší kvality mají například některé státní dluhopisy. Naopak dluhopisy s nejnižším či žádným ratingem nesou označení „prašivé“ (junk bonds).

Úrokové riziko lze měřit pomocí durace, která udává průměrnou dobu potřebnou k tomu, aby investor obdržel všechny budoucí příjmy z dluhopisu. Čím vyšší je hodnota durace, tím více cena dluhopisu reaguje na změnu tržní úrokové míry. Obecně, vyšší duraci a tedy i riziko vykazují dluhopisy s delší dobou splatnosti a nižší hodnotou kuponu. Z dalších rizik je významným faktorem inflace, kdy hrozí ztráta reálné hodnoty investice v důsledku rostoucí cenové hladiny. Tomuto riziku se lze vyhnout investicí do protiinflačních dluhopisů, jejichž výnosy jsou o velikost inflace navýšeny.

Komentáe k článku